pondělí 24. června 2013

Romové, opravdu terorizují slušné lidi?


V české společnosti se pravidelně objevují silné vlny "anticiganismu", tedy nenávisti vůči Romům. Klasickým argumentem je jejich údajně odporné chování, násilí, nepřizpůsobivost, žádná vůle k práci. V hlavě ohledně tohoto problému mám tři mementa.

První memento je z rodinné oslavy, kdy jsem už neunesl xenofobní poznámky a začal se hádat s ostatními u stolu. Padali velmi stereotypní poznámky o pořádku, kriminalitě a podobně, i přesto že mnozí z těch co seděli u stolu, měli v tomto směru velké nedostatky. A to jak v pořádku a hygieně tak se vztahem k zákonům. Přesto,že sami měli chyby, jim to "zlé romství" bylo skvělou výmluvou k označení toho, kdo způsobuje sociální a ekonomické problémy. Ano Romové nám údajně paraziticky odsávají ze státní kasy. Taková blbost. Vemte si kalkulačku. Najděte si kolik je Romů v ČR a najděte si číslo, kolik je celkem nezaměstnaných. Běžte a podívejte se kolik peněz putuje na sociální dávky a kolik peněz se utopilo v podivných kazuzách, tunelech a uplátcích. Udělejte to, najdi si ta čísla. Prokaž, že nejsi blb. Až to uděláš, zjistíš velký nepoměr. Zjistíš, že Romové neparazitují na státní kase. Ale chceš to vůbec? Není lež pohodlnější?
Na této oslavě padly dvě zajímavé otázky. "Ty máš rád cigány? Proč proboha?" Je to jednoduché. Jsou to lidé. Každému člověku bez ohledu na jeho původ, barvu pleti, vyznání sexuální orientaci a bůhví co ještě dám šanci na nepopsaný list. Co to je? To je taková moje malá filozofie, rozhodl jsem se, že odstraním chybu ve svém myšlení a nebudu si dělat přeběžné názory na lidi. Prostě ať jsi, kdo jsi, máš šanci mě poznat, nemám vůčo tobě žándé výhrady. Pokud mi někdo nesende, tak mi nesedne. Nevím proč bych to měl spojovat s nějakým znakem. Kdybych takot začal myslet, všiml bych si, kolik mě podvedlo tlustých a brýlatých. Všiml bych si, že poteotvaní lidi víc lžou. Všiml bych si, že lidé s hustým obočím víc smrdí. Všiml bych si spousty nesmyslů, protože bych náhodným setkáním pár lidí, co mají něco společného dal velký význam. Takové myšlení je možné jenom pokud je člověk neskutečně pyšný a nemá pokoru před světem. Jak jinak by mohl takto soudit všechny, aniž by poznal každého jednotlivě? Kdyby sis nemyslel, že jsi pupek světa, nedovolíš si říct ani bů vůči lidem, kteří se počítají na tisíce. Na základě této chyby ve vnímání nedávno vznikla stránky Stop Čechům a Čechy v ČR nechceme. Autoři stránky absurdně všechno špatné co dělají lidé s bílým pigmentem v prostředí Cesk republiky hodili na všechny bílé Čechy. Pročti si to a popřemýšlej, jak se cítíš. Přesně takto se cítí všichni lidé, které uráží banda hlupců na základě jejich původu.
Důvod, proč lidé proti Romům vystupují, je prostý. Jsou to srabi. Mají strach se postavit státu, mají strach se postavit pánům. Mají strach vzdorovat moci, protože mají mentalitu otroků. Mají strach být trošku lepší uvnitř a radši hledají chyby na jiných. Proto si najdou ještě větší ubožáky, než jsou oni sami a svalí na ně vinu. A je jedno, jestli to jsou Romové, Indiáni, černoši, Palestinci, ženy, děti nebo židé. Hlavně někoho ukřižujte, ať máme klid, to je jejich přístup.

Druhá varovná vzpomínka vznikla při sledování záznamu fašistického koncertu v Bzenci, kde Fanánek, známá to celebrita, označuje Romy za šmejdy, obdivuje Landovu a Matáskovu rasistickou kapelu Orlík a vychvaluje neonacisty Krátký proces, kapelu herce Rogela. Nad tím vším visela vlajka časopisu Reflex. Je evidentní, že česká (a slovenská) společnost je náchylná k fašismu. Povšiměte si těch jmen a pochopíte, jak v 90. letech byli mnozí umělci sami iniciativní v šíření nenávistných a fašizujících myšlenek. Mám pocit, že se to dnes vrací znovu. Populističtí politici sbírají voliče pomocí xenofóbních*  urážek, Jarek Nohavica a Aleš Brichta trousí  něco o cikánech. Podobné nálady se začínají objevovat i na místech, kde by to nikdo nečekal, třeba mezi pankáči, lidmi kolem hip hopu. Podobně mě šokovali různé vymyšlené příběhy, publikované velkými médii s pokladníkem romské strany a zapáleným hradem. V tomto ohledu člověk opravdu nemůže věřit ani celebritám, ani politikům, ani médiím. Jediné, na co je potřeba se spolehnout, je etika a morálka!
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
*Xenofobie je strach z cizího. Vzhledem k tomu, že Romové nejsou rasa, popravdě patří do stejné rasy jako Slované, tak negativní hodnocení celé skupiny Romů bez rozdílu, musím označovat jako xenofobii. Etický a morální rozdíl v tomto konkrétním případě je minimální, protože ten kdo hodnotí u nás Romy se stejně dívá zejména na pigment.


Třetí zážitek, který se mi zaříznul do paměti byl s učitelkami prvních tříd. Řešili problémy ohledně Romských rodičů a jejich dětí. I když na byli na škole ještě problematičtější rodiče neromů, přesto ti "Cigáni" bylo opravdu strašní. Od jisté firmy dostali tyto učitelky ZDARMA balíček s denní hygienou pro děti. Naprosto mě šokovalo, když jsem zaslechl: "A cgiánům, nic nedám." Proboha, proč někdo trestá děti za jejich etnický původ a neschopné rodiče? Proč neustále hledají spojitost mezi původem a chováním. tyto učitelky by argumentovali tím, že místní Romové jsou prostě problematičtí. No já se ani nedivím, jsou to taky nejchudší rodiny z celého města, dlouhodobě nezaměstnaní. Ale kdo by měl  dát aspoň těm dětem naději na něco lepšího, když učitel ne? Aspoň zkušenost, že až tak moc nezáleží na tom jakou barvu má moje kůže by byla cenná pro tyto děti. Na tomto příkladu jsem pochopil, nakolik lidé, kteří neřeší své problémy, kteří jsou zasaženi předsudky, dokáží ublížit klidně i dítěti.

Jsou Češi schopní pogromů? Jsou schopni rasové segregace? Historicky na našem území je chování majority vůči Romům velmi špatné. Vzpomeňme například na xenofobní zákony z první republiky (Masaryk vzor demokracie?) nebo na současnou ostudu, zejména politických parazitů, neschopnost zrušit prasečák v místech, kde byla během druhé světové války nacisti v koncentračním táboře likvidovali Romy. Ještě teď si vybavuji, jak nás ve škole učili, že v Česku žádné koncentráky nebyli. Podle toho, co mi řekli mí romští přátelé a známí, stále je v naší společnosti dusivá atmosféra nenávisti nebo aspoň naštvanosti vůči všemu "cigánskému". Vůbec se jim nedivím, česká společnost je negativně naladěná vůči čemukoliv "nenormálnímu". A jsou lidé z Česka schopni pogromů? Ano a už se to párkrát stalo. Na našem území docházelo k pogromům na židech, také byli obviňovaní ze všeho možného i nemožného. Tato nenávist, běžná ve středovkěu vyvrcholila během druhé světové války. A rád bych na tomto místě upozornil, že spousta Čechl a Slováků byla do pomoci nacistům při vyhlazování zapojena. Nedělejme is prosím iluze, že lidé žíjící na našme území jsou lepší než nějací ti druzí. Všichni lidé podléhají chybám, když jsou slabí. A co se stalo po po skončení druhé světové války? Nastal divoký odsun Němců. Nikdy jsem se o toto téma hluboce nezajímal, ale když jsem náhodou shlédnul dokument o Přemyslu Pitterovi, pochopil jsem, jak zlé to bylo. V internačních táborech pro německé obyvatelstvo hlady umírali děti. Německé děti. Češi budovali koncentrační tábory pro Němce. Umírali tam kormě dětí, také dospělí lidé, kteří neměli s nacismem nic společného. Pokud chcete argumentovat kolektivní vinou, sežeňte si informace o Weisse Rose nebo Edelweiss Piratren. Do roku 1945 u nás komformní většina mlčela, většina lidí zbaběle seděla doma, když lidé v odboji umírali při boji s nacismem. Ale v momentě, kdy jim žádný trest nehrozil, šli zabít prvního Němce, kterého potkali a nezajímala je žádná vina. Co dělal tvůj praděda nebo prababička v roce 1945? A co budeš dělat ty, až se zlo mezi lidi zase vrátí a bude se vraždit na ulicích? A ono asi bude, lidi se mnoho nepoučili.

Tak kde je sakra problém? Ano i já jsem je potkal. Opilce, zloděje, rodiče co kašlou na své děti, "spodinu". Zajímavé ovšem bylo, že spousta z nich byli lidé s velmi světlou pletí. Rozhodně by je žádný xenofób nepočastoval urážkou ohledně jejich kůže. Pro ty xenofobní lidi, kteří věří, že jen Romové páchají kriminalitu a nejsou sto si osvojit některé zálady slušného chování, musí být záhadou, že se takto chová i spousta neromů. Záhada hodná zařadit do seriálu Akta X. Problém podle mě je v chudobě, v tom, že nikdo s těmito lidmi nepracuje a ani neexistuje nějaký opravdu zaručený způsob nebo organizace, která by je z těchto podmínek rychle vytáhla. Ano je potřeba vzájemná pomoc a solidarita. Člověk je od přírody tvor společenský a pokud nebudeme jako lidé mezi sebou spolupracovat, vymřeme. Současná doba je ekonomicky velmi tvrdá, bohatí bohatnou, chudí chudnou. Romové i neromové mají stejného nepřítele, tento systém, který nás ožebračuje. Systém, který své otrokářství maskuje za pozlátko. A co náš společný nepřítel dělá? Směje se nad bratronenávistnými boji na ulicích.

A jak se na Romales dívám já? Miluju je. Miluju jejich hudbu. Líbí se mi svoboda kočovného života. Mrzí mě, že jim tuto svobodu vzali. (Na nějaké kradené slepice sere pes. Maso je stejně vražda.) Miluju všechny lidi bez rozdílu. Svět je pestrý a zbláznil bych se, kdyby měl být uniformní. Co si budu nalhávat, sám jsem divný, nikdy jsem nezapadl, nikdy se nepřizpůsobil. Proč já bych něco takového měl požadovat po jiných? A proč zrovna v této nemocné době? Martin Luther King měl pravdu, když říkal, že máme být hrdí na to, že jsme nepřizpůsobiví. Mám mezi Romy přátele, ale není to nic zásadního, co by mi neustále vyskakovalo v hlavě, když jsem s nimi. Proč? Protože mají úplně stejné přednosti a slabosti jako ostatní. Mají stejné krevní skupiny, pijí stejnou vodu a musí na záchod stejně jako všichni ostatní lidé. Každý člověk si zaslouží být milovaný. A jenom jako jednotné lidstvo bez zdí můžeme řešit obdobné problémy, o kterých se tu stručně zmiňuji. Pokud vidím, že je někdo chudý a má problémy, nabídnu mu pomoc. To je slušné chování! Pokud vidím nespravedlnost, nemohu mlčet, to je slušné chování! Opravdová slušnost a lidskost neleží v oblasti nadávání někomu, že je špína. Pomoc, solidarita, láska k lidem, etika. A asi nejhorší na celé te situaci je, jak tato slova dne spůsobí pro mnohé prázdně. Pro mne prázdná nejsou, měním je v činy, vím co si pod nimi mám představit.


A na závěr pár skladeb od nemnoha romských hudebníků, které mám opravdu rád.


Žádné komentáře:

Okomentovat